Společnost lékařské genetiky a genomiky
České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z. s.

Návrh na založení Syndromologické pracovní skupiny (SPS) byl předložen v květnu 2021, schválen na zasedání výboru SLG v červnu 2021. SPS byla postupně utvářena zejména v průběhu roku 2022, na základě projeveného zájmu kolegů ze spolupracujících pracovišť. Aktuální počet členů je kolem 25, kromě klinických genetiků se hlásí i laboratorní pracovníci.

Cílem Syndromologické pracovní skupiny je všeobecně rozšířit standardizovaný popis fenotypu prostřednictvím HPO termínů, podílet se na širším využívání digitální fenotypizace v diagnostickém procesu, vzájemně sdílet unikátní případy v rámci pravidelných setkávání a podílet se na jejich diagnostice s využíváním mezinárodní spolupráce zejména v rámci ERN ITHACA / Solve – RD.

Zástupci jednotlivých klinických pracovišť se také shodli na důležitosti aktivního propojování vzácných a ultravzácných syndromických pacientů / rodin a sdílení klinických zkušeností, rovněž se zavázali ke spolupráci s ČAVO na Projektu ultravzácní a nediagnostikovaní.

Plnění stanovených cílů:

1. Rozšiřování standardizovaného popisu fenotypu prostřednictvím Human Phenotype Ontology (HPO)
   Tým pracovníků ÚBLG vedený MUDr. Markem Turnovcem spolu s týmem tvořeným pracovníky ÚZIS se podílel na českém překladu kompletní terminologie HPO, tzn. základních termínů, synonym a definic těchto termínů. V roce 2023 byl překlad dokončen, dále probíhá údržba tohoto překladu (opravy stávajících překladů, překlady nových termínů). Současně také ve spolupráci s ÚZIS udržujeme překlad terminologie vzácných onemocnění z portálu Orphanet, opět jde o především o překlady názvů nově popsaných onemocnění a případně opravy předchozích překladů. Tato terminologie je důležitá pro implementaci tzv. Orphakódů do různých zdravotnických informačních systémů (například NIS, LIS). Ve FN Motol byla možnost zadávání Orphakódů k pacientům implementována v září 2022, od té doby byl Orphakód zadán u 15634 pacientů, z toho u 855 přímo na ÚBLG.
2. Digitální fenotypizace
   Dalším z nástrojů, který se ukazuje jako velmi perspektivní pro objektivní hodnocení dysmorfických rysů je metoda 3D faciální morfometrie, založená na hodnocení 3D faciálních skenů. Na ÚBLG je od r. 2015 umístěný skener - 3dMD face system, který je široce využíván. V roce 2023 bylo nasnímáno celkem 489 jedinců, z toho 347 jedinců poprvé a 142 jedinců opakovaně (dva a více 3D modelů). Ke konci roku 2023 čítala 3D databáze faciálních modelů ve FNM 7152 jedinců (jedná se o pacienty jako takové, dále rodinné příslušníky a pracovníky FNM jako dospělé kontroly). Mezi další klinické využití 3D faciálních modelů patří porovnávání obličejů pacientů se zdravou kontrolní skupinou, srovnávání a popisu fenotypových odchylek od normy, sledování vývoje asymetrie obličeje či ke sledování změn před a po operaci. Nadále spolupracujeme se Stomatologickou klinikou, Novorozeneckým oddělením, Neurochirurgickou klinikou a Pediatrickou klinickou FNM, ale také se Stomatologickým oddělením FNKV. V roce 2023 byl ukončen GAUK zaměřený na endofenotypizaci pacientů s PAS, v současné době je publikace „BMI is an overlooked confounding factor in existing clustering studies of 3D facial scans of children with autism spectrum disorder“ v recenzním řízení časopisu Scientific Reports. Druhý grantový projekt GAUK, zaměřující se na hodnocení obličeje pacientů s prokázanou patogenní variantou v genech PKD1/PKD2 (ADPKD), probíhal formou sbírání dat a první výsledky se plánují prezentovat formou posteru na konferenci ESHG v červnu 2024. V neposlední řadě vyšel článek zabývající se hodnocením tvarových a velikostních změn obličeje u dětí s rozštěpovou vadou obličeje za využití 3D faciálních modelů a metod geometrické morfometrie (Kožejová Jaklová L., Kočandrlová K., Dupej J., Borský J., Černý M., & Velemínská J. (2023). Morphometric assessment of facial morphology in infants with unilateral cleft lip/palate up to two years of age using 3D stereophotogrammetry. Cleft Palate Craniofacial Journal, https://doi.org/10.1177/10556656231163970).
3. Mezinárodní spolupráce
   Probíhá a je dále rozšiřována především v rámci Evropských referenčních sítí (ERN) pro vzácná onemocnění, naše pracoviště je zapojeno do ERN ITHACA a ERN GENTURIS (unikátní, především syndromické, nediagnostikované případy spojené s různou tíží intelektové nedostatečnosti jsou konzultovány v rámci ERN ITHACA prostřednictvím CPMS, komplikované případy hereditárních nádorových syndromů konzultuje rovněž prostřednictvím toho systému v rámci ERN Genturis).
   Rovněž probíhá již dříve nastavená spolupráce v rámci projektu Solve-RD. V rámci tohoto projektu probíhala v roce 2023 reanalýza exomových dat u 60 pacientů a u 2 pacientů analýza dat genomových. Sekundární analýza dat provedena pomocí lokální in-house pipeline MegSAP https://github.com/imgag/megSAP). Interpretace variant pomocí software GSvar (https://github.com/imgag/ngs-bits/tree/master/doc/GSvar). Jasná kauzální varianta byla nalezena u 5 pacientů (8 % pacientů). U dalších 4 pacientů byly identifikovány varianty nejasné signifikance s nutností další analýzy.
4. Propojování vzácných a ultravzácných pacientů či rodin s možností sdílení zkušeností, spolupráce s ČAVO
   Již na konci roku 2021 (10/21) byla ve spolupráci s ČAVO založena nová Platforma pro ultravzácná a nediagnostikovaná onemocnění (na základě spolupráce se SWAN UK a UDNI), https://www.vzacna-onemocneni.cz/projekty/platforma-pro-ultra-vzacne-a-nediagnostikovane.html. Platformou pro ultra-vzácné a nediagnostikované se snažíme nahradit pacientskou organizaci, která při běžnějších diagnózách poskytuje pacientům a jejich rodinám prostor pro vzájemnou pomoc. Usilujeme také o to, aby byly správně pojmenovávány společné problémy a nalézala se pro ně účinná řešení. Třetí setkání platformy se konalo 2. 12. 2023 v Pacientském hubu ve Vršovicích a bylo věnováno právní a etické problematice. Den nediagnostikovaných se připomíná každý rok poslední pátek v dubnu.
   V rámci této problematiky se rovněž podílíme na projektu Edukačního centra pro vzácná onemocnění, který je financován v rámci programu Zdraví „Podpora činnosti NNO v oblasti pacientských organizací“ Fondů EHP 2014 – 2021 pod vedením České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO). V roce 2023 se pilotně konaly dva specializační / edukační pobyty - první pro rodiny s dětmi s ultra-vzácnými onemocněními a druhý pro dospělé s vzácným onemocněním. Cílem centra bude nejen vzdělávání lidí s VO, ale také vzdělávání odborníků a zdravotnické veřejnosti v této problematice, shromažďovaní informací a dat a jejich vzájemné propojovaní tak, aby diagnostika vzácných onemocnění byla co nejčasnější. V roce 2024 se připravují další dva podobné pobyty.
   V rámci spolupráce s ČAVO bylo v roce 2023 rovněž podporováno založení 2 nových pacientských sdružení – „Albína“ a „Řasinka“.
5. Plánované Dysmo kluby
   Byla plánována celkem 2 setkání v roce 2023, která se uskutečnila dle plánu: první 14. února 2023, v návaznosti na Kaprasův den, s 20 účastníky a druhé 11. září 2023 s větší účastí (25 zúčastěněných). V případě Dysmo klubů je forma prezenční upřednostňována před distančními či online prezentacemi, zejména s ohledem na citlivost pacientských dat a kyberbezpečnost. I nadále řešíme některé vybrané případy individuálně prezenčně s kolegyněmi z Ústí nad Labem a distančně omezeně také s kolegy z Ostravy a Olomouce. Další plánované setkání Dysmo klubu je plánováno na květen 2024, tradičně v seminární místnosti ÚBLG.

Doufám a věřím, že se činnost SPS bude i nadále zdárně rozvíjet, další společná setkání SPS se podaří úspěšně realizovat a činnost SPS se tak ještě více rozvine směrem k naplnění jejího hlavního cíle, a to k určování diagnóz vzácných a ultravzácných syndromických pacientů.

prim.MUDr. Markéta Havlovicová
zdrav. zástupce přednosty ÚBLG FN Motol