Společnost lékařské genetiky a genomiky
České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z. s.

Historie lékařské genetiky v našich zemích má poměrně bohaté kořeny. Již v roce 1917 byla vydána publikace Prof. Vl. Růžičky: Dědičnost u člověka ve zdraví a nemoci. K předválečným zakladatelům a neohroženým zastáncům lékařské genetiky i v dobách lysenkismu nepochybně patřil Prof. RNDr. et MUDr. B. Sekla, DrSc., přednosta Biologického ústavu Fakulty všeobecného lékařství v Praze - s přestávkami kopírujícími období nesvobody vědecké a politické. V Brně pak byla známá postava Prof. MUDr. Z. Bruneckého, jehož učebnic využívaly minimálně dvě generace lékařů. Ještě po roce 1945 vyšly dvě kvalitní práce: Prof. MUDr. K. Hrubý - Eugenika (1948) a Prof. MUDr. B. Sekla - Dědičnost v přírodě a ve společnosti. (Praha 1937, 1946)

Ani po kritice lysenkismu se však u nás organizovaná lékařská genetika nevyvíjela adekvátně. Prvé začátky rozvoje po letech zavržení datujeme do roku 1963. Tehdy byla ustavena Komise pro lékařskou genetiku, kterou vzal pod ochranná křídla Prof. MUDr. J. Charvát, DrSc. a začlenil ji do tehdy aktivní Endokrinologické společnosti. Mezi zakládajícími členy byli Prof. MUDr. B. Sekla, Doc. M. Černý, Prof. MUDr. O. Hněvkovský, Doc. Blehová, MUDr. R. Chrz, MUDr. J. Neuwirth, MUDr. J. Šobra a další. Samostatná Společnost lékařské genetiky ČLS byla založena v r. 1967. Prvým předsedou byl zvolen Prof. Dr. Sekla, vědeckým tajemníkem Doc. MUDr. M. Černý. V dubnu 1970 přišly prvé normalizační změny. Z výboru musel odejít jak předseda, jako signatář " Dvou tisíc slov", a tajemník, který byl vyloučen z KSČ. Nakrátko převzal předsednictví brněnský pediatr - genetik Prof. Brunecký, ale i ten byl z politických důvodů opět nepřijatelný. Vystřídal jej představitel plzeňské genetické internistické školy Prof. Sova. Ani on však nebyl z těchže důvodů tolerován dlouho a musel ukončit svou funkci v roce 1972. Novým předsedou společnosti byl pak po dlouhá léta Prof. MUDr. O. Štark, DrSc. přednosta Biologického ústavu Fakulty všeobecného lékařství a vědeckým tajemníkem Doc. MUDr. M. Macek, CSc. z Oddělení lékařské genetiky FDN v Motole. Když v lednu 1990 proběhly prvé svobodné volby, stala se předsedkyní SLG tehdy Doc. MUDr. E. Seemanová, CSc. a vědeckým tajemníkem Doc. MUDr. P. Goetz, CSc. Od roku 1994 je již ve druhém volebním období předsedou společnosti Prof. MUDr. Jiří Šantavý, CSc., přičemž vědeckým sekretářem zůstal po celé období Prof. MUDr. P. Goetz, CSc. a s malými změnami i celý výbor. V současnosti je předsedou společnosti prof. MUDr. P. Goetz, CSc. a vědeckým sekretářem RNDr. A. Oltová z Masarykovy university v Brně.

Před i po založení Slovenské společnosti lékařské genetiky koncem šedesátých let byla vždy spolupráce mezi českými a slovenskými genetiky velmi těsná. Vytvořil se funkční federální výbor, sjezdy se pořádaly vždy celostátně, stejně jako konference a větší pracovní schůze. I po rozdělení Československa kontakty a spolupráce pokračují. Mezi zakládajícími členy slovenského výboru lékařské genetiky patřily známé osobnosti: Prof. Vršanský, který byl i jejím prvním předsedou, výborný genetik a cytogenetik Doc. MUDr. Izakovič, Prof. MUDr. Š. Sršeň, DrSc., MUDr. Tajmírová, CSc., Doc. MUDr. M. Ondrejčák, CSc. a další.

Prvý celostátní sjezd lékařské genetiky se konal v roce 1972 v Plzni, dále pak v 3-4 letých intervalech v různých místech Čech, Moravy a Slovenska. Odborná úroveň sjezdů byla tradičně velmi dobrá - i v dobách složitých, kdy se organizátorům dařilo udržet kontakt se světem mezinárodní participací zvaných zahraničních genetiků.

Kromě pořádání sjezdů a symposií byla a je SLG kontinuálně aktivní v organizaci pracovních dnů a konferencí. Jde minimálně o šest akcí ročně. Zejména je třeba zmínit odbornou i organizační spoluúčast členů SLG a výboru na každoročních tradičně vysoce odborně i organizačně ceněných konferencích Klinické a experimentální cytogenetiky, pořádaných Cytogenetickou sekcí Biologické společnosti ČAV (dříve ČSAV). Podobně je tomu u akcí Ultrazvukové sekce Společnosti gynkologicko-porodnické, dokumentující vzájemnou provázanost při prenatálním řešení problematiky vrozených vývojových vad a dědičných onemocnění. Stejně vysoké renomé mají Konference klinické a biochemické genetiky hyperlipoproteinemií (v roce 1998 již XIX.) - jejichž tradici založil Prof. MUDr. J. Šobra, DrSc. a vždy s bohatou mezinárodní účastí. Jsou typické vysokou profesionalitou a účastí lékařů a vysokoškoláků různých oborů (internisté, kardiologové, diabetologové, dietologové, kliničtí biochemici, pediatři, praktičtí lékaři, genetici). Pracovní dny dědičných metabolických poruch se datují od roku 1970 a jsou pořádané pravidelně po dvou letech střídavě v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Jejich organizátorem byl Prof. MUDr. J. Hyánek, DrSc. a patří k velmi ceněným aktivitám biochemické společnosti. Klinicko-genetické pracovní dny zaměřené na pestrou škálu problémů zasahujících do všech oblastí medicíny jsou vždy pečlivě organizovány, bohatě navštěvovány i diskutovány. Již tradicí jsou pravidelné pracovní dny molekulární genetiky, pořádané Prof. MUDr. Brdičkou, DrSc. Je to oblast měnící výrazně naše etiopatogenetické i terapeutické medicínské uvažování.

Lékařská genetika je samostatným vědním oborem v systému lékařských věd. Specifickými metodami analyzuje podíl dědičnosti a faktorů prostředí v etiologii a patogenezi chorob a vrozených vad. Její význam velmi rychle vzrůstá, neboť po zvládnutí hlavních problémů předchozích generací - podvýživy a infekcí - v současné klinické praxi převažují dědičné choroby a vady, včetně chorob vyvolaných zhoršováním životního prostředí u osob s dědičnými dispozicemi.

V posledních 5 letech vidíme výraznou změnu v metodikách a celkovém pochopení tohoto základního lékařského oboru. Je to dáno mimořádným rozvojem technik analýzy DNA. Jejich pomocí se dostáváme k podstatě mnohých široce rozšířených onemocnění prakticky ve všech oborech medicínských věd. Aktuálním úkolem naší společnosti je zachycení mimořádně rychlého nástupu a zvládnutí výuky tohoto pseudonového oboru tak, aby nastupující generace lékařů byly již schopny uvažovat na genové úrovni jednotlivých chorob.

(z původních stránek SLG, na nich umístěno 31. 10. 2007)